Zdroj : www.osnews.com [5], Review: sam440ep, AmigaOS 4.1 [6]
Autor : Thom Holwerda
Překlad : pecaN
KONEČNĚ! Neumíte si ani představit, jaxtrašně jsem se snažil dostat se k mašině, na níž by jel AmigaOS4 ve své plné kráse! Nikdy předtím jsem Amigu nepoužil - ani v době její slávy, ani v době úpadku! Čili pro mě představovala naprosto neprobádaný svět...
Moje vzrušení, když mi firma ACube Systems (tvůrce SAM 440ep) nabídla testovací stroj , si asi umíte představit!
Moje osobní historie s jinými OS než MSDOS a Windows, na kterých jsem vyrůstal, se pojí s Linuxem Mandrake a BeOSem! Nikdy jsem Amigu neměl, takže jsem si nevytvořil ono osobní pouto, které je tak zřejmé ze všech Amiga webek a fór tady okolo. Spojení, jaké cítí Amigáči ke svým mašinám a AmigaOS, já mám k BeOSu, takže jim rozumím. Tohle prostě slovy vyjádřit nelze, opravdu!
Tato recenze se nebude zabývat tím, jestli AmigaOS4 může obstát v souboji s Win a MacOSX nebo třeba s Linuxem Ubuntu - bude o tom, jaké to je používat Amigu, a jestli OS4 úspěšně přináší na Amigu běžné počítačové standardy. Nejdřív stručně proklepnu bouřlivou historii Amigy, paxe mrknu na hardware ACube. Poté zhodnotím každodenní použití OS4 a zakončím to poněkud filozofičtějším pohledem na platformu. Nebudu schopen nakousnout všechny aspekty Amigy, ale pokusím se zmínit vše, na co narazím.
Historie Té, Jež Ke Slávě Byla Předurčena
Spousty vychytávek, které dnes v počítačovém světě považujem za samozřejmé, nebyly v 80. letech vůbec dostupné! Třeba GUI, jehož průkopníkem byl XEROX a na trh s ním vyrukoval Apple, to bylo něco úplně nového. Na domácích počítačích (zvlášť na těch, které měly GUI) byl multitasking něco naprosto nemyslitelného a dokonce i tak běžná věc, jako je barevné zobrazení, byla na těchto strojích naprostou raritou!
Macintoshí OS, pojmenovaný jednoduše "System" byl černobílý, s pevně daným rozlišením a nemožností multitaskingu. Windows byly v té době jen o něco málo vyspělejší než papír a pastelky, no a Atari TOS sice barvičky uměl, ale též pouze v pevně daném rozlišení a samozřejmě bez multitaskingu.
A do této situace v roce 1985 vtrhla Amiga1000. Barev měla 4 tuny (přesně 4096 :-)) - pecaN) a mohli jste si je libovolně přizpůsobovat. Rozlišení šlo změnit přímo za běhu systému a její jádro umožňovalo preemptivní multitasking. Díky zákaznickým čipům mohla udivovat audio a video triky, o nichž ostatní platformy mohly v té době pouze snít! Amiga byla prostě o 10 let vpředu...
Jádro AmigaOs, Exec, bylo vlastně mikrokernelem ještě PŘEDTÍM, než se tento pojem začal vůbec používat! I s prachobyčejnými 256kb paměti, jíž dostala první Amiga do vínku, byla schopna multitaskingu. Exec navíc netrpěl přetížením běžným u jiných mikrokernelů, což bylo dáno tím, že Amiga měla jen jeden adresovací prostor.
Jeremy Reimer, autor série článků o historii Amigy na serveru ArsTechnica.com, shrnul důležitost multitaskingu už v 80. letech zhruba takto :
" Rozhodnutí přivést na svět multitasking mělo mohutný vliv na výkon platformy Amiga a tento vliv je patrný dokonce ještě dnes! Mainstreamový trh PC získal multitasking až v roce 1995 s Win95 a Macintosh dokonce až v roce 2001 s uvedením OS X!, takže celá jedna generace vývojářů vyrůstala na těchto platformách, aniž by tušila, jaká obrovská síla se v multitaskingu skrývá! Zatímco Amiga, pyšnící se multitaskingem už od svého zrození, dávala svým uživatelům dosud nepoznaný pocit - nikdy nemuseli na svůj počítač čekat. A výsledkem byla mnohem větší svižnost a rychlejší odezva programů vyvinutých pro Amigu."
Navzdory tomuto obřímu technologickému náskoku Amiga nikdy nezískala tak prominentní postavení jako PC a MAC. Nepomohlo ani megalomanské uvedení na trh, které tehdy v roce 1985 Commodore zorganizoval. Taková show neměla do toho dne v počítačovém průmyslu obdoby! Vypíchla všechny přednosti Amigy od 4096 barev přes hardwarově urychlenou grafiku, impresivní 4kanálový zvuk obstarávaný taktéž vlastním čipem, což ulehčovalo samotnému CPU až po multitasking a "stahování" obrazovek.. a třešnička na dortu? PC MSDOS emulátor Transformer. Na této prezentaci se podílel a světoznámý malíř Andy Warhol a Deborah Harry, zpěvačka kapely Blondie...
Ve světě, kde například texťák na Macintoshi nezvládl načíst více jak osmistránkový dokument, bylo zjevení Amigy něco naprosto úžasného!!!
Jenomže stejně jako lidé ve své době nepřijali prezentaci Douglase Engelbarta ( vynálezce počítačové myši - pozn. pecaN), ani představení Amigy nedopadlo tak, jak bylo očekáváno. Amiga byla označena za pozlátko, které normální uživatelé jednoduše nepotřebují! Amiga byla na tu dobu prostě příliš technologicky vyspělá, bylo to nad jejich chápání. A nepomohla ani rozumně nízká cena. Amiga s 256kb paměti se prodávala za 1295 dolarů, 512kb mašinky dokonce jen za 1495 dolarů. Technologicky mnohem zastaralejší MACek (černobílý, neměl multitasking) s pouhými 128kb paměti byl k mání za 2495 dolarů!!!
V konečném důsledku byly počáteční úspěchy Amigy zašlapány do prachu sérií špatných obchodních tahu Commodore, od chybné prodejní strategie až přes neúčinnou reklamu a mizerný marketing. Prodeje klesaly, penízky ubývaly, první verze AmigaOS doplácely na neexistující ochranu paměti.
Společnost uvedla na trh A500 a A2000 - pětikoule přece jen dobyla herní trh, což byl společně se zaměřením na video a grafiku hlavní záměr Commodore. V letech 1992 - 1994 udělal Commodore několik smrtících chyb, například oznámení dvou "super" Amig. Jejich výroba ovšem trvala příliš dlouho a lidé na ně čekali a nekupovalo ostatní Amigy...! Nakonec Commodore skončil v rukou Gateway a ta v roce 1999 založila Amiga Inc, jež převzala všechny patenty a obchodní značky týkající se Amigy. A tady se věci začaly definitivně komplikovat a mračna stahovat, když v USA teď byly 2 společnosti registrovány pod jménem Amiga Inc. Vývoj AmigaOS přesto pokračoval a nakonec belgická firma Hyperion Entertainment skutečně AmigaOS pod licencí Amiga Inc vyvinula. Kompletní verze Final Update byla po pětiletém vývoji vydána v prosinci 2006 a v druhé polovině roku 2008 následoval AmigaOS4.1.